objevujeme svět kolem nás

MŠ Čínská

Projekt KINTARI v naší MŠ

Dva dny v Indonésii.
Ve dnech 14. a 15. 3. 2017 k nám do MŠ zavítala zajímavá skupina žen v čele s pí. Janou Wolfovou. Jana je moc šikovná paní, která cestuje se svým manželem po světě, všechno fotí a natáčí. Poté se vždy podělí o své příběhy a zkušenosti. Jana založila tady v Česku společnost  KINTARI, která se zabývá tím, že renovuje a staví školy a školky v Indonésii, aby i tam v té daleké zemi měly děti možnost studovat a prožít tak plnohodnotný život.
Jana vystudovala tanec na Bali a tady u nás jej vyučuje, ale krom toho ještě učí Indonéštinu. Proto jsme si jí pozvali do naší školky, aby povyprávěla dětem, jak to vlastně v Indonésii vypadá, jak se tam lidem a dětem žije a něco o místní fauně. Dále nám Jana představila KINTARI a to, čím se tato společnost zabývá. Měla s sebou několik kolegyň, které tančí indonéské a indické tance a které jí pomáhaly s organizací. Po krátké a zajímavé přednášce s promítáním se děti rozdělily do několika skupin a tyto skupiny se postupně účastnily předem připravených akcí, jako je zmíněná batika a tanečky.
BATIKA:
Některé děti měly připravená bílá trička z domova. Kdo neměl trika, mohl si vyzkoušet batiku na bílém kousku bavlny, které Jana nastříhala do tvaru praporku. Děti si řekly, co chtějí namalovat a dvě šikovné paní jim obrázek namalovaly horkým voskem a štětcem. Děti si pak obrázek vybarvily speciální barvou na hedvábí a paní učitelky jim jejich práce zažehlily.
TANEC:
Dětem Jana nachystala úžasné blyštivé kostýmy a masky. Tanec, který se děti měly naučit, měl dokonce děj. Pár děvčat se převléklo za princezny, další skupinka za opičky Maka. Někteří chlapci dostali makety koníků jako rekvizity a krásné kostýmy.  Jeden z nich pak byl Ten pravý hrdina, který princeznu vysvobodil ze spárů zlého démona. Démona hrála Jana. Děti se nejprve naučily choreografii a poté si tanec několikrát vyzkoušely naostro.
Celé to pak působilo velmi atraktivně, byť v podání malých dětiček a úžasně to podtrhlo exotickou atmosféru, kterou nám Jana se svými kolegyněmi vytvořila. Bylo to krásné, děti si to užily a odnesly si z tohoto dne spoustu zajímavých a příjemných zážitků.
Budeme se moc těšit na další setkání s Janou a na její zážitky z cest – tak tedy: “Milá Jano, moc děkujeme a v příštím roce opět na viděnou s dalšími Tvými příběhy – třeba z Afriky, nebo z Islandu?!“


FOTOGRAFIE VIZ FOTO-GALERIE (SPOLEČNÉ I NĚKTERÉ JEDNOTLIVÉ TŘÍDY)